Není tomu tak dávno, kdy se začal psát příběh líné pěny. Na počátku 70. let hledala NASA materiál, jež by pomáhal astronautům zvládnout tlak, který je na jejich těla vyvíjen přetížením na oběžné dráze, zejména při startech a přistáních. V roce 1966 tak tato americká vesmírná agentura vyvinula viskoelastickou paměťovou pěnu, která se uměla dokonale přizpůsobit každému tělu. Reagovala na teplotu, dokázala rovnoměrně rozložit tělesnou váhu, odlehčila tělo a po stlačení se navrátila do původního tvaru.
V 80. letech uvolnila NASA tento svůj produkt výzkumu pro veřejnost. Pracovali na něm další vědci a zdokonalili materiál natolik, že se začal využívat na matrace pro pacienty, jež byli dlouhodobě nemocní či trvale upoutaní na lůžko. Uplynul nějaký čas a teprve v roce 2000 byla uvolněna licence, která umožňovala využít paměťovou pěnu k masové výrobě matrací a dalších produktů pro běžné používání. Lze tedy říci, že je tento materiál poměrný nový. První generace paměťové pěny byla mnohonásobně testována a projevovala se jako nestálá. Nicméně byla vylepšena natolik, že dnes jsou matrace a anatomické polštáře z líné pěny dokonale flexibilní. Nejnovější viskoelastické pěny mají i větší póry, čímž dochází k lepšímu provzdušnění. Veliký pokrok nastal i použitím perforace pěny. Díky speciálním průřezům se matrace dokonale odvětrává a nezahřívá se.
Proč se paměťová pěna pyšní efektem líného vracení?
Specifickým rysem paměťové pěny je efekt líného vracení, který zajišťují oleje, jež se při výrobě do pěny přidávají. Jejich množství se odvíjí od objemové hmotnosti dané visco pěny, neboť může mít různou tuhost. Oleje však časem právě v závislosti na objemové hmotnosti postupně vysychají, takže efekt pomalého vracení se do původního stavu nemusí být pro mnoha letech užívání tak efektivní, jako v prvním letech od pořízení matrace.
Pro představu u matrace z paměťové pěny o objemové hmotnost 30 kg/m3 vyschnou oleje přibližně za 5 – 7 let. To je ostatně doporučovaná doba, v rámci které byste si měli z hygienických důvodů pořídit matraci novou. U modelů s objemovou hmotností 50 kg/m3 trvá proces vysychání olejů až 15 let, takže má matrace požadovaný efekt opravdu dlouho.
Při výrobě matrací se doporučuje používat vrstva ložné plochy z líné pěny max. 7 cm, aby nedocházelo k přílišnému přehřívání těla a nejméně pak 4 cm, což je míra zajišťující plnou funkčnost materiálu.
Matrace a anatomické polštáře jako prvotní produkt z paměťové pěny. Co se z ní ještě vyrábí?
Z líné pěny se vyrábí hlavně matrace, přistýlky a anatomické polštáře, protože se přizpůsobí tvaru lidského těla a poskytuje dokonalou oporu. Zvláště užitečné jsou matrace v nemocnicích a zařízeních pro lidi dlouhodobě upoutané na lůžko, neboť se u nich takto omezuje tvorba proleženin.
Brzy však našla paměťová pěna i další uplatnění. Používá se jako základní výplňový materiál pro řadu čalouněných výrobků nebo slouží jako polstrování ochranných helem pro cyklisty a další sportovce. Díky viskoelastické pěně mají helmy až třikrát větší schopnost absorbovat nárazy. Další uplatnění nachází pěny i v případně chráničů holení pro fotbalisty a jiné sportovce.